pátek 7. srpna 2015

Review: Loutkař - Marina Heib



NÁZEV: Loutkař 
AUTOR: Marina Heib
ORIG.NÁZEV: Puppenspiele
POČET STRAN: 345
ROK: 2011
PŘEKLADATEL: Jiří Malý
ŽÁNR: Detektivky 

Něco o autorce: 
Marina Heib se narodila v Saint-Ingbert, v Sarre. Vystudovala filozofii a žurnalistiku v Hamburgu. Autorka krimisérie s komisařem Christianem Beyerem.
Bohužel není moc známá.




Rudá jizva nad srdcem a zrcadlo v ruce. Jaké poselství se skrývá za touto scénou, kterou
zinscenuje seriový vrah se svými oběťmi? Christian Beyer se svým týmem při vyšetřování odhaluje bezohlednou hru o peníze, moc a pokrok, která si vyžaduje smrtelnou daň.

Vrchní komisař Christian Beyer a jeho kolegové ze zvláštní vyšetřovací komise stojí i na počátku dalšího případu před zdánlivě neřešitelnou záhadou. V Německu a Franci je brutálně zavražděno několik mladých žen. Těla jsou upravena jako umělecká díla, je z nich vyříznuto srdce a všechny oběti mají v ruce zrcadlo. Jaké poselství se skrývá za touto scénou, kterou sériový vrah zaranžuje se svými vesměs mladými oběťmi? Čas pracuje proti vyšetřovatelům, vrah je chytrý a určitě udeří znovu. zdroj

MŮJ NÁZOR A HODNOCENÍ 
Miluji detektivky s dokonalou zápletkou a ne nějakou nudnou a streotypní vraždou. Tohle bylo úplně jiné. Hodně se mi líbí nápad toho, že Niklas dělal z žen loutky, dával jim do ruky zrcadlo a napsal k nim nějaký vzkaz. Co se mi líbilo dál bylo to, že to bylo psáno jak z pohledu detektiva, tak i z pohledu vraha, tedy Niklase. A nakonec, když už jste konečně zjistili, proč je vůbec zabíjel, tak jen koukáte s otevřenou pusou a otáčíte stránku za stránkou, aby jste už konečně zjistili jasný závěr. Hlavní hrdina - detektiv Christian mi byl sympatický, což v detektivkách u detektivek musí být, jinak to není ono. Abych ale nezůstala jen u chvály, tak musím osobně říct, že ač jsem pomalý čtenář, tak mě čtení téhle knížky trvalo neskutečně dlouho. Byla výborná, to ano, ale nečetla se mi vůbec rychle. 


Proč tam jsou ty záložky? Pokud se mi líbí nějaká věta, tak si ji jednoduše podtrhnu tužkou a nalepím záložku, abych věděla, kde hledat. Následně si to píšu do zápisníku.

''Hledal zrcadlo, v němž se mohl sám vidět a milovat. Této ženě chtěl být také zrcadlem, ve kterém by mohla sama sebe poznat a milovat.'' 
''Sandrina měla na sobě úzkou sukni ke kolenům a jemňoučkou černou košili, kterou prosvítala rovněž černá podprsenka. Bezpochyby doufala v sex.'' 




Znáte Marinu Heib? Myslím si, že je jako spisovatelka hodně podceňována, což je                                                             obrovská škoda.

                                                   Knize dávám 8/10.




Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář.:-)